Historie
Když revoluce mění historiiSametová revoluce je obdobím významných politických změn vztahující se ke dnům mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a změně politického zřízení v tehdejším Československu. Samotným událostem v listopadu však předcházelo několik významných událostí.
Tvrdé stalinistické praktiky započaté rokem 1948, kdy za pomoci státního převratu komunisté převzali moc, nabývali počátkem r. 1968 značné trhliny a vyústilo v pražské jaro. Je to období, kdy na krátko došlo k odklonu od tvrdé linie komunismu a kdy se objevila snaha vnést do společnosti prvky demokratického vývoje, oproštění se od minulosti, odsouzení politických procesů a otevření se západu (tzv. socialismus s lidskou tváří). Tyto snahy byly ukončeny vojenskou intervencí vojsk Varšavské dohody, která se odehrála v srpnu roku 1968.
V následujících letech byl opět navrácen tvrdý komunistický směr který se označuje jako období normalizace a který byl typický pro většinu období 70. let 20. století. Ekonomická situace v Československu byla poměrně dobrá, což zajišťovalo jistou míru blahobytu a tedy stabilitu režimu. Ačkoliv životní úroveň zaostávala za zeměmi západní Evropy, ekonomické potíže nedoléhaly na obyvatelstvo tak silně a nenutily československé dělnictvo k masovým výstupům proti režimu a spojení se s inteligencí. Opozice se tak stále udržovala kolem malé skupiny lidí spojené s Chartou 77 v čele s Václavem Havlem.
Rok 1989 s sebou přinesl výrazné změny. Počátkem listopadu to byl pád Berlínské zdi, kanonizace Anežky České a poté samotná pietní akce 17. listopadu. Toho dne si studenti připomínali 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty a pochodem na Albertov chtěli uctít památku Jana Opletala. Průvod demonstrace se však na místo plánované trasy na Vyšehrad, nakonec stočil na Národní třídu, kde byl násilně zastaven. Zprávy o zásahu proti studentům mobilizovaly postupně všechny vrstvy tehdejší československé společnosti a vyústili ve změnu politického vedení.
Podíl na rychlém průběhu změn měl i rozpad bývalého Východního bloku a projevované nepokoje v okolních státech, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Východním Německu.
Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli demonstranti napadeni Veřejnou bezpečností, nebyla revoluce provázena násilím a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Pro svůj nenásilný charakter se tato revoluce označuje jako „sametová revoluce“. Ačkoliv nebylo pro převzetí moci použito násilí, výsledkem byla hluboká celospolečenská změna.
Není zřejmé, kdo poprvé užil název „sametová revoluce“. Termín se pak začal využívat jako synonymum pro revoluce, u kterých je moc získána bez násilí.
Časová osa
ListopadPředvečer 17. listopadu
Plány pietní akce 17. listopadu
V říjnu 1989 naplánovala organizace Nezávislé studentské sdružení STUHA na 17. listopad 1989 pietní akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Akce se měla odehrát na pražském Albertově. Oficiálním účelem mělo být uctění památky Jana Opletala, avšak radikálnější části studentů mínili využít této akce k vyjádření nespokojenosti se současnou společenskou situací a k volání po změně.- Pátek 17. listopadu
Začátek demonstrace
V pátek 17. listopadu se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol. Manifestace začala v 16:00 zpěvem písně Gaudeamus igitur a projevem Martina Klímy z uskupení Nezávislých studentů. V 16:40 byla tato část manifestace ukončena a pořadatelé vyzvali k pochodu na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy. Část lidí chtěla ale směřovat na Václavské náměstí, kam měli původně demonstrující... - Pátek 17. listopadu
Průběh demonstrace
Od samého začátku demonstrace docházelo ke skandování protikomunistických hesel (např. "Masaryka na stovku" či "Jakeše do koše"). Krajský tajemník KSČ Štěpán se u velitelů SNB dožadoval rozehnání demonstrace, ti mu nevyhověli, neboť se drželi rozkazu z ministerstva vnitra "nezasahovat". Policejní kordon zatarasil Most 1. máje, čímž zabránil davu odbočit směrem na Pražský hrad, demonstrující... - Pátek 17. listopadu
Ukončení a rozehnání demonstrace
Přibližně ve čtvrt na devět došlo ke změně situace, kdy již nebylo možné obklíčení opustit a policejní kordon postupující směrem od Národního divadla začal prostor zahušťovat. Pohotovostní pluk veřejné bezpečnosti a Odbor zvláštního určení (tzv. červené barety) následně začaly demonstrující surově bít obušky. I po rozehnání demonstrace docházelo ze strany pořádkových jednotek k napadání... - Sobota 18. listopadu
Přípravy stávky
Mezi lidmi se 18. listopadu začala šířit informace o tvrdém zásahu bezpečnostních složek proti studentům, což vedlo k aktivizaci občanů, kteří vyjadřovali podporu studentům a nesouhlas s tvrdým zásahem. Po události předchozího dne se v divadlech a na vysokých školách začaly organizovat stávkové výbory požadující vyšetření a potrestání osob zodpovědných za tvrdý zásah. Představitelé... - Neděle 19. listopadu
Vzniká Občanské Fórum
V reakci na odpor, který ve společnosti vyvolal brutální zásah policejních jednotek se na popud Václava Havla sešli v pražském Činoherním klubu představitelé různých skupin opozice, aby se dohodli na společném postupu. Ve večerních hodinách byla založena společná platforma, která dostala název Občanské fórum . Občanské fórum vyjádřilo nespokojenost s vládnoucími strukturami státu, požadovalo... - Pondělí 20. listopadu
První masové demonstrace
Od pondělí 20. listopadu se podařilo na většině pražských vysokých škol vyhlásit stávku. Obě národní vlády i federální vláda ČSSR vyjádřily souhlas s policejním zákrokem na Národní třídě a odmítly vyjednávat s demonstranty za situace, kdy je na ně skrze stávky vytvářen nátlak. Největší demonstrace probíhaly na Václavském náměstí v Praze, kde se sešlo odpoledne až 100 000 lidí. - Úterý 21. listopadu
Demonstruje celá ČSSR
Stávka se rozšířila i na většinu zbývajících škol (včetně území Slovenska), takže od 21. listopadu vystupovaly jednotně. Na Václavském náměstí promluvil poprvé před diváky spisovatel Václav Havel z balkónu Melantrichova nakladatelství. Symbolem těchto dní se staly klíče a jejich cinkot. V noci z 21. na 22. listopadu se na území Prahy přesunovaly značné pořádkové posily z řad Lidových milic. - Středa 22. listopadu
Modlitba pro Martu
Ve většině velkých měst pokračovaly demonstrace také 22. listopadu. Ve večerních hodinách se sešlo na náměstí SNP v Bratislavě až 100 000 lidí a na Václavském náměstí v Praze až 200 000 lidí. Shromáždění skončilo prvním masovým veřejným vystoupením Marty Kubišové po 20 letech, která zpívala píseň „Modlitba pro Martu“ a následně zpěvem státní hymny. Do Prahy přijížděli další členové Lidových... - Čtvrtek 23. listopadu
Zlomový okamžik revoluce
Komunistický poslanec Miroslav Štěpán odjel na mítink dělníků do vysočanské ČKD Lokomotiva - Sokolovo, kde v průběhu svého projevu nazval protestující studenty "patnáctiletými dětmi" a poté byl dělníky vypískán. Později se několik tisíc dělníků z ČKD přidalo k demonstraci na Václavském náměstí. Vypískání Miroslava Štěpána je některými zúčastněnými považováno za zlomový okamžik sametové... - Pátek 24. listopadu
Změny v KSČ
Tento den byl ve znamení značných politických změn, ke kterým v KSČ došlo. Ústřední výbor KSČ zasedal po celý 24. listopad. Zasedání skončilo po 19:00 hodině, kdy Miloš Jakeš oznámil svoji rezignaci spolu s celým vedením ústředního výboru, která měla umožnit obměnu kádrového vedení strany. V prezidentské funkci nadále setrvával Gustáv Husák. Zpráva se dostala do hlavního stanu Občanského fóra... - Sobota 25. listopadu
Česká televize informuje
Dopoledne v chrámu sv. Víta sloužil kardinál Tomášek mši na počest svatořečení Anežky České, jím podpořený dav (10 tisíc věřících v kostele a 50 tisíc před chrámem) se přidal k manifestaci na Letné, kde od 14:00 demonstrovalo kolem 750 až 800 tisíc lidí, kteří vyjádřili svojí podporu Občanskému fóru. Československá televize začala dění šířit přímými přenosy a současně vydala prohlášení, že se... - Neděle 26. listopadu
Politické rozhovory
V dopoledních hodinách v Obecním domě v Praze se vůbec poprvé tváří v tvář setkávají Václav Havel v čele delegace Občanského fóra s federálním premiérem Ladislavem Adamcem na prvních politických rozhovorech zprostředkovaných Iniciativou Most. Večer odstoupilo předsednictvo ČSL a předalo vedení strany tzv. Obrodnému proudu, čímž tato strana jednoznačně podpořila sametovou revoluci. Na Letenské... - Pondělí 27. listopadu
Generální stávka
Na celém území proběhla 27. listopadu mezi 12:00 až 14:00 dlouho avizovaná dvouhodinová generální stávka, do které se zapojilo na 75 % občanů, většina podniků, továren a institucí. Stávka proběhla pod heslem Konec vlády jedné strany. Toho dne se na Václavském náměstí sešlo v poledních hodinách okolo 250 000 lidí a později zde dosáhl počet až 300 000. Hymnu zazpíval Karel Kryl s Karlem Gottem.